středa 22. dubna 2015

Rozhovor se starostou Sosnové

Časopis SPOŠÁK přináší unikátní rozhovor. Nejedná se o nikoho z prostředí školy, nýbrž o paní Jindřišku Halasníkovou, starostku obce Sosnová. I její příběh se ale částečnou měrou dotýká školy, neboť její syn studuje právě na naší škole. 

Již podruhé jste se stala starostkou, musíte mít hodně příznivců, ale jak Vás vůbec poprvé napadlo kandidovat? A kdo Vás podporuje ve Vaší práci?
Pro obec jsem pracovala v oblasti kultury a akcí pro děti již několik let a mnoho lidí se podivovalo, že nejsem ve vedení obce. Tak se zrodil nápad, že zkusím svou kandidaturu. V roce 2006 mi chyběl jeden jediný hlas, abych se stala členkou obecního zastupitelstva. 
Nedalo mi to a kandidovala jsem v roce 2010 znovu, kdy jsem měla podporu od lidí, se kterými jsem spolupracovala na kulturních akcích. Tentokrát to vyšlo a stala jsem se starostkou. V mé práci mě podporuje především rodina, která musí být občas hodně tolerantní. Velkou podporu mám i u občanů a velmi si toho vážím.

Jakou školu jste vystudovala?

Vystudovala jsem gymnázium v České Lípě a potom jsem pokračovala ve studiu na Vysoké škole pedagogické v Ústí nad Labem, ale studium jsem nedokončila.


Co jste dělala před tím, než jste se stala starostkou? Vrátila byste se k zaměstnání nebo byste šla dělat něco jiného?
Než jsem se stala starostkou, pracovala jsem v jednom rodinném podniku, kde mě práce moc bavila, ale byl problém s dojížděním. Se dvěma dětmi a staráním se o prarodiče byl problém se do firmy vrátit na plný úvazek. Ale volbami se vše vyřešilo a pracuji v místě bydliště.

Vaše práce je poměrně časově náročná máte čas na své koníčky?
Práce starostky je časově náročná a není výjimkou práce i o víkendech. Samozřejmě se snažím relaxovat a využívat svůj volný čas aktivně. Ráda jezdím na kole, baví mě práce na zahradě a věnuji se výrobě korálků. Svůj život si neumím představit bez dobré knížky a svých přátel.

Kdybyste se dnes měla rozhodnout, jestli budete kandidovat, šla byste do toho znovu?
Vzhledem k tomu, že jsem na začátku svého druhého volebního období, tak příliš nejde uvažovat o tom, co bude za čtyři roky. Umím si představit, že budu členem ZO, ale zda budu starostkou, nezáleží pouze na mně.

Jaké je Vaše životní motto?
Moje životní motta jsou dvě: Co mě nezabije - to mě posílí a Když nejde o život, tak jde o...

Jedno z Vašich dětí je právě na SPoSŠ, co Vás vedlo k tomu ho tam dát?
Když si můj syn vybíral školu, dávala jsem především na reference, které každá škola měla k dispozici. Líbí se mi osobní přístup, kdy díky omezenému počtu žáků ve třídě jsou žáci více nuceni být zapojeni do výuky. Velmi se mi také líbil doprovodný program v rámci výuky.

Co byste vzkázala studentům?
Co bych vzkázala studentům? Nezapomínejte snít o svých touhách a přáních. Je to velký dar, který se naučte využívat. Když víte, co chcete, automaticky tomu přizpůsobujete své jednání. Schopnost formulovat svá přání souvisí s odvahou žít život podle sebe, ne podle jiných.


Autor: Nikola Valíčková.

Žádné komentáře:

Okomentovat